Sport, Sport - žáci, Sport - dorost, Sport - muži/ženy, Sport - veteráni

    V sobotu 25.4. nás cesty zavedly do Lipoltic na Přeloučsku. Konaly se zde závody v kategorii mladších a starších žáků. Soutěžilo se celkově ve 3 disciplínách - štafetě dvojic, štafetě 4x60m a požárním útoku. Počasí vydrželo po celou dobu závodů. Po celém dni našeho úsilí jsme nakonec skončili na bramborovém 4.místě. Kvůli účasti družstva z Měníku se nám do Ligy MH počítá 3.místo. Nyní nás čekají závody v Chlumci nad Cidlinou a v Břehách.

    V sobotu 4.dubna jsme se zúčastnili závodu v Rokytně. Jako každý rok se zde běžel mílový branný závod, štafeta dvojic a štafeta 5x60m. Celý den svítilo sluníčko a to nás budilo k dosažení dobrých výsledků. Od nás zde soutěžila dvě pětičlenná družstva – mladší a starší. Obě družstva bojovala velmi statečně. I přes některé nedostatky si nakonec družstvo mladších odvezlo domů nádherné 5.místo, družstvo starších 3.místo a bronzové medaile a pohár. Výsledek nás potěšil a těšíme se na další závody, které se konají v Lipolticích 18.dubna.

   Jarní sezóna začala a s ní první závody. Tentokrát v Rohovládově Bělé, kde se konal tradiční závod Boje o kuželky. V sobotu 14.3. asi v 9 ráno vše vypuklo. Bylo celkově 5 stanovišť - vláček, uzlovka, topografie, zdravověda a kuželky. Od nás se zúčastnilo jedno družstvo starších a jedno družstvo mladších. Soutěžilo se do poslední minuty. Nakonec družstvo mladších skončilo na "bramborovém" 4.místě. Starším se dařilo o něco lépe a skončili na krásném 2.místě. Snad nám to takhle vydrží. O tom se přesvědčíme 4.dubna v Rokytně.

    Tuhle zimu napadl v Čeperce nějakej sníh a Dušana napadlo, že by se toho velkýho množství vody v pevným skupenství dalo nějak rozumně využít k utužení fyzičky a kolektivu. Nápad to byl prostý. Na běžkách překonat vzdálenost Čeperka - Kunětická hora a zpět, cituji: "... vyšlápnem si na Kuňku, tam posedíme a zpátky se uvidí ...". No nakonec se našla trojice "odvážných", které zlákala vidina posezení v restauraci Pod Kuňkou a tak jsme ve složení velitel výpravy Dušan, Lukáš, já a nosič Tomíno vyjeli.

    Dne 8.listopadu 2008 jsme se zúčastnili již 8.ročníku Memoriálu Marty Habadové v Praze. Závody se konaly v nafukovací hale na Strahově. Začátek byl v 9:30. Za mladší žáky nás reprezentoval Karel Sedlák a David Morávek. Za starší soutěžily pouze holky a to Lenka Šromová, Eliška Venigerová, Míša Křížová a Monika Brandejsová. Soutěžilo se v kategoriích přípravka, mladší chlapci, mladší dívky, starší dívky a starší chlapci. Letos se nám proti loňskému roku dařilo. Konala se zde i druhá kola, kam se dostávalo z mladší kategorie 30 nejlepších závodníků a ze starší kategorie 51 nejrychlejších závodníků. Po prvním kole jsme měly tyto časy a umístění. Karel 18,83s a 8.místo, což znamenalo postup do druhého kola, David 25,01s a 37.místo. Za starší holky Eliška Venigerová 16,87s a 48.místo, Míša 14,49s a 9.místo, Lenka Šromová 17,08s a 51.místo a Monča 17,98s na 68.místě. V druhých kolech jsme si všichni pohoršili. Po druhých kolech a tedy i celkově jsme dopadli takto.

    Tak a je to tady! Zima ještě vlastně ani nezačala a už jsme rozjeli první trénink zimní přípravy v pardubickém TJ Sokol. Tréninky budou tentokrát probíhat nejen v pondělí (atletika), ale pro velký ohlas 1x za 17 dní i ve středu (technika překážek) případně ve čtvrtek (vinice - nevím ještě co to je, ale zní to slibně). Na prvním tréninku se nás sešlo hodně. Byl tam Dufan, já, Mivan, Zapi, Jarin, Šupi, Kása, Šimon, Páťa, Lukáš, Keňan, Kuba Dušek, Pavel, Terka, Jana, Káťa, Lenina a Sabča. Nevim jak Dušan holky ale Mivan nás celkem potrápil, zvlášť výpady byly opravdu chutný. Doufejme, že úroveň pude nahoru a z jara na závodech zabodujem. Zkusím v průběhu zimy něco nafotit i z tréninku, byla by to škoda toho nevyužít, když je Zapi tak fotogenickej.

    V sobotu, tedy 18.10. jsme se vydali do Volče. Zde se konal ZPV (Závod Požární Všestranosti) o délce cca 3-4 km. Počasí bylo slunečné a na podzim poměrně i teplé. Soutěžilo se v kategoriích přípravka, mladší žáci a starší žáci. Nás reprezentovalo družstvo mladší ve složení Karel Sedlák, Patrik Sedlák, Kristýna Sedláková, David Morávek a Tomáš Jetmar a družstvo starších, kde běžela Lenka Šromová, Eliška Venigerová, Míša Křížová, Monika Brandejsová a Kuba Růžička. Celkově tam byla 3 družstva přípravky, 25 družstev mladších, a 17 starších žáků. Mladším žákům se vedlo na trati výborně a v celkovém hodnocení získali krásné 9.místo. Starším žákům se vedlo též výborně a s pouhými 4 trestnými body si odvezli nádherné 2. místo započítávané do okresního kola hry Plamen. Ve Volči se nám líbilo. Tím jsme ukončili podzimní závodění a těšíme se na jaro do Rohovládové Bělé na "Boj o kuželky".

    V sobotu 4.října 2008 jsme se zúčastnili soutěže Šumperský Soptík. Jedná se o běh na 60m s překážkami v kategorii přípravka, mladší kluci, mladší dívky, starší kluci a starší dívky. Od nás se zúčastnilo celkem 6 závodníků. Zahajovala Eliška, která doběhla do cíle s časem 17,10s bohužel však neplatný pokus z důvodu rozpojení koncovek. Dále běžela Lenka, která si zaběhla čas 15,75s a já s časem 16,70s. Dívčí kategorii uzavírala Monča, která si zaběhla čas 21,73s. Pokračovalo se kategorií starší kluci, kde nás reprezentoval Kuba a Standa. Časy nebyly nejhorší. Kuba 29,62s a Standa 30,55s. Poté se čekalo na vyhlášení druhých kol. Do těch se dostalo pouze 30 nejlepších závodníků z každé kategorie. Od nás se dostala pouze Lenka Šromová z 12. místa a já z 23. místa. Ostatní se bohužel nedostali, ale nevadí, třeba příště se to povede lépe. Mně se druhý pokus povedl a zlepšením času na 15,35s se vyhoupla na konečné 13. místo. U Lenky to bylo zhoršení, zasekla se jí hadice, ale počítal se lepší čas z prvního kola, který stačil na nádherné 16. místo. Bylo dobojováno. S Lenkou jsme mohli jít za odměnu na trampolínu, kde jsme si to pořádně užili. Cesta domů byla dlouhá, ale srandy v autě se užilo dostatek. Už se těšíme a za rok možná znovu na viděnou.

    Tak to už snad ani není k smíchu, ale spíš k pláči. Opět se nám podařilo zabloudit, tentokrát cestou do Bludova. A to hned dvakrát. V druhé polovině roku, jakoby se snad s dotacemi roztrhl pytel a silničáři museli utratit všechny peníze, je naše vlast samá objížďka. Nejprve jsme v Chocni odbočili do parku a až po cca 3km podél vlakového koridoru jsme zjistili, že sice asi jedeme do Ústí nad Orlicí (Jarda: "Jedem dobře, viděl jsem ceduli"), ale bohužel po cyklostezce. Další zásek, který už těžko někdy překonáme nastal v Jablonném nad Orlicí. Silnice č.11 byla při výjezdu na Králíky uzavřena a tak jsme jeli objížďkou přes Orličky. Nutno říci že silnice do Orliček lemovaná lavičkami na nás také nepůsobila nejpřesvědčivěji. Z Orliček jsme vystoupali až ke křižovatce se silnicí č.11 a zde jsme chybně odbočili vpravo. Jaké bylo naše překvapení, když jsme po 12km jizdy přijeli ze směru zákazu jízdy do Jablonného k benzince odkud jsme vyjížděli. Přesto jsme do Bludova dobloudili a nutno říci, že na sto metrech dráhy jsme pak již takové problémy s orientací neměli. Jakéže to tedy bylo na našich posledních stovkařských závodech v tomto roce v Bludově na Šumpersku?

    V sobotu 27.9. jsme se zúčastnili závodů v Sezemicích. Počasí bylo chladné, ale později vysvitlo i sluníčko. Soutěžilo se v kategorii starší žáci a mladší žáci. Zde se plnily 3 disciplíny a to: "Sezemický bradáček", který měřil cca 1 km, štafeta 5x20m a pozměněná štafeta dvojic. Od nás startovali pouze starší žáci a to: Lenka Šromová, Eliška Venigerová, Míša Křížová, Monika Brandejsová a Dan Kohout. Jel také Standa Valenta, který se zapojil ve štafetě. Vedli si poměrně dobře. Ale bohužel v celkovém hodnocení obsadili až 6. místo, které se započítává do ligy. Z celkového výsledku nebylo co slavit, ale na dalších závodech ve Volči na ZPV určitě zabojujeme.

    Začala nová sezona a na pořadu byli první závody. V sobotu 20.září se uskutečnil již 13.ročník Memoriálu Karla Oppy v Čeperce. Ačkoli už od rána bylo pod mrakem, nezapršelo a 11 družstev starších žáků a 8 mladších žáků se mohlo pustit do zápolení o příčky nejvyšší. Naši mladší žáci běželi mimo soutěž, což byla škoda, ale odnesli si cenu za 8. místo. U starších žáků byli boje urputné. Ve štafetě 4x60m dosáhlo nejlepšího času družstvo z Malšovy Lhoty, druzí byly Choltice a třetí domácí Čeperka. V jednotlivcích také padaly krásné časy a 2.místo pro domácí vybojovala Míša Křížová. Pořadí se nám zamíchalo a domácí se dělili o 1. a 2. místo s Cholticemi. Rozhodnout měl tedy požární útok. Ačkoli jsme šli první pokus na jistotu, náš čas již nikdo nepřekonal, ani v druhých pokusech. Mohli jsme tedy začít slavit. Obhájili jsme z loňského roku 1. místo, získali pohár Obecního úřadu Čeperky, zlaté medaile a věcné ceny. Jako vedoucí všem děkuji a dětem přeji úspěchy do dalších závodů.

    V sobotu 6.9. jsme si museli do Borovan v jižních čechách hodně přivstat, neboť nás čekala přes 200km dlouhá cesta na poslední díl seriálu Českého poháru Borovanská stovka. Řízení a volbu trasy si naštěstí vzal na starosti Josef a tak jsme měli alespoň jistotu, že dojedem a že dojedem včas. A taky že jo. Na fotbalové hřiště v Borovanech jsme dojeli ještě v okamžiku kdy dobíhal závod na 60m dětí. To nám ale nevadilo a čas jsme využili k aklimatizaci. Přeci jen na jihu bylo výrazně tepleji než u nás na pardubicku. Téměř tropické vedro nás nutilo ukrývat se pod stany a nezanedbávat pitný režim. Po individuálních trénincích jsme pak už nastoupili na dráhu s písčito-kamenitého povrchu abychom zabojovali.

    Na "Polabské stovkování" do Pískové Lhoty jsme se poslední prázdninový den vydali jen já, Mivan, Jarda a Zapi. Byly jsme zvědaví na nový umělý povrch a chtěli jsme si ještě před zimní dřinou užít jedny z posledních závodů tohoto roku. Cestou tam jsme bohužel byly u Dlouhopolska svědky autonehody, která vypadala hrozivě, ale naštěstí se obešla bez vážnějších zranění a mohli jsme brzy pokračovat. Ve stejný den probíhaly i závody v Brně a tak jsme v Pískovce neviděli některá esa požárního sportu. Nicméně si myslím, že i díky tomu, byly tyhle závody takový pohodový a k vidění byly hodně dobrý rozběhy. Konkrétně naše výprava reprezentovala takto. Zahájil jsem v prvním rozběhu s časem 20,07s a ve druhém ještě vylepšil na osobní rekord 19,48s. Michal Tydrych si postupně pěti rozběhy doběhl pro celkové 3. místo v kategorii dorost (super) a osobním rekordem a nejlepším časem kterýho kdy jakej čeperák dosáhl 17,28s nám opět ukázal, že když se opravdu chce, tak to jde. Jarda Udržal zaběhl rovných 19,00s a risk v druhém pokusu na trojáku mu bohužel nevyšel takže NP. Zapi, který je jinak expertem na kladinu se opět v Pískovce brutálně rozsekal při seběhu prakticky na tom samém místě co loni (to už nemůže být náhoda). Přestože tentokrát dopadl na zem o něco lépe, do druhého pokusu raději nenastoupil a regeneroval pohmožděné svalstvo. Závody byly na úrovni a i počasí přálo a tak to vidím, že za rok pojedem zas. Tentokráte si už ale Zapiho pád z kladiny určitě natočíme! :-) Výsledky ke stažení adrese http://www.dh.cz/Souteze/Polabske_stovkovani_2008/

    V sobotu 23.08. po druhé hodině ranní se naše kočující společnost ocitla na koupališti ve Slepoticích. Stavbu stanů za vydatného deště a po tmě ne každý zvládnul a tak není divu, že za sobotního úsvitu bylo možné zahlédnout Čeperáky a Čeperandy jak dospávají poblíž bazénu, či v nedaleké Avii, někteří jen tak bloumali kolem po probdělé noci a další už obsazovali lavičky u otvírajících se stánků. Přímo z centra zdravého spaní v Chrudimi jsem pak už dorazil jen já s Lenkou a vyspalí do růžova jsme přijeli podpořit naše závodníky. Závody ve Slepoticích navázali kvalitou na předchozí ročník a opět nezbývá než je hodnotit jako po všech stránkách nejlepší závody v požárním útoku tohoto roku. Závodit se začalo hodinu po poledni. Kluci si útok zaběhli hned 5x (1x PS12, 1x základní kolo, 2x vyřazovací rozběh a 1x o 1. až 3.místo) a holky 2x (1x PS12, 1x základní kolo). V disciplíně požární útok na neupravenou PS12 zapůjčenou od kluků ze Slepotic jsme nenašli přemožitele a odměnou za 1.místo nám byla prasečí hlava. Holky obsadili v součtu 4.místo z osmi soutěžních družstev a je škoda, že jim ta voda nejde na proudy rychleji. Z žen vyhráli nepřekonatelné Kunětice, které přijeli na poslední chvíli přímo ze závodů Východočeské ligy. Z můžů byl celkově nejrychlejší Výsonín, který dlouhodobě potvrzuje své kvality a kvality svého stroje. Neplatným pokusem nám pak Kunětice přenechali pěkné 2.místo s časem 20.19s. Kompletní výsledky je možné shlédnou přímo na stránkách SDH Slepotice. Tak snad zase za rok ve Slepoticích.

    Páteční výjezd na noční útoky do Seče u Chrudimi 22.08. byl malinko komplikovanější. Nakonec jsme to ale zvládli a tak se mohlo naše družstvo kluků a družstvo žen poprat od 20:00 s ostatnímy týmy o pěkné umístění. Ještě před začátkem soutěže jsme Sečským dobrákům omrkli nového MANa a zkonzumovali něco masa. Jako první šli do boje holky a předvedli, že umí dokončit v rozumným čase i za sníženého osvětlení. Bohužel chyběla rychlost a větší souhra a tak pouze 13.místo. Třičtvrtě hodiny po půlnoci se do útoku rozeběhli kluci a časem 29,87s vybojovali 6. místo. Soutěže se účastnilo 16 družstev žen a 45 družstev mužů. Heč vyhráli jsme Seč si tentokráte mohlo říci družstvo kluků z SDH Blatno a holek z SDH Lukavice. Po ukončení soutěže hluboko po půlnoci se naše družstva přesunula přímo do Slepotic na další závody.

    V sobotu 9.8. odpoledne jsme se rozjeli na večerní stovky do Kamence. Výprava byla početná. Kromě dorosteneckého družstva, které mělo v úmyslu běžet druhý den i soutěže v PÚ s námi vyjela i naše bývalá dorostenecká hvězda Lukáš, dále holky Veronika, Sabča, Káťa no a s mírným zpožděním jsem dorazil i já. Rozběhy holek jsem sice prošvihl, ale máme k dispozici záznam na Yotiva TV, stejně tak rozběhy kluků, které jsou archivovány zde. Výsledky závodů jsou ke stažení na stránkách obce Kamenec u Poličky. Velkou smůlou byl pád Lukáše z kladiny, naopak potěšil postup Mivana, Zapiho a Jarina do postupující 60tky. Závody končili po půlnoci a mohli jsme se tedy připravit na ranní útoky. Přípravu pojal každý po svém. Někteří v Kozlovně do rána rozebírali taktiku, někteří šli spát.

    Sobota 2.8. časně ráno a zase je tu Turnovské mondo. Pro mě to začalo už den předtím rychlokurzem řízení, neboť jsme jeli osobním autem, které laskavě zapůjčil Radek. Bohužel se jednalo o Ford Siera diesel bez automatu a tak jsem musel oprášit svoje znalosti z autoškoly ohledně řazení. V pátek večer jsem přijel autem do Čeperky, nabral věci na hřišti a je tu první (naštěstí i poslední) zařazení rychlosti bez spojky, ajajajajaj. Místo abych se na cestu pořádně vyspal a posilnil, dal jsem si dietku a do rána ještě mlátil do počítače. Plánovaný odjezd v 5:40 se malinko protáhl vzhledem k mým pracovním povinnostem, ale nakonec jsme vyrazili v sestavě navigátor Zapi, mechanik Jarda, užitečná zátěž Mivan, sporťák Šimon no a já jako takovej řidič.

    Kolšovský Shock pohár, tak tyhle závody byly alespoň pro mne něčím naprosto unikátní. Vstávat už před pátou a cestovat vlakem s plnou výbavou na Moravu se v neděli 13.7. odvážil jenom Zapi, Jarouš a já. EC nás dovezlo do Zábřehu na Moravě, kde jsme stihly přípoj do Postřelmova a odtud autobus na rozcestí pod Kolšovem. Cestou do mírného svahu nás předjelo auto kluků ze Širokého Dolu, ale už jsme si tak nějak zvykly, že jsou většinou před námi a tak jsme se kously a stoupaly dále. V Kolšově nám naštěstí přátelský domorodec poradil zkratku podél lesa, za což jsme byly, když jsme uviděly z kopce pod lesem silnici, vděční. Za krátko už jsme scházely lesem k místu, kde se závody pořádaly.

    V sobotu 12.7. jsme v ranních hodinách vyrazili v sestavě Michal Tydrych, Radek Zapletal, Jarda Udržal, Šimon Lang, já a řidič Láďa Tydrych s naší Avii směr Kvasiny ná závody Českého poháru v běhu na 100 metrů překážek. Náš Aviatik si razil jistě cestu letním vzduchem až do Solnice, kde jsme malinko zaváhali a museli se zeptat na směr místních. Po příjezdu registrace, po registraci krátké rozběhání a šli jsme na to. Někteří naši kluci se bez treter trochu trápili. Korunu tomu nasadil Zapi, který bariéru v prvním pokusu prostě oběhl. Kompletní výsledky lze stáhnout na adrese http://www.obec-kamenec.cz/serial/kvasiny/kvasiny.htm, zde jen uvedu naše časy v pořadí od nejlepšího. Jarda 19,93 a NP, Šimon 21,23 a 20,18, Zapi NP a 20,36, já 21,32 a 20,60, Mívan 34,92 a NP. Závody lze shlédnout i z archivu internetové televize Yotiva TV na adrese http://yotiva.tv/Video.aspx?Id=49. Hned po odběhání jsme museli vyrazit na cestu domů, neboť jsme hned druhý den měli v plánu stovky v Kolšově, ale o tom až jindy.

    V sobotu 28.6. na sportovním areálu v Čeperce odstartoval již 32. ročník této vzpomínkové soutěže mužů a žen v disciplínách požárního sportu 4x100 metrů a požární útok. I letos jsme soutěž o nejrychlejší útok "O pohár Jiřího Venigera" osamostatnili a probíhala až v odpoledních hodinách. Při nízkém počtu závodících se nám podařilo troufám si říci že bez problémů udržet vítězství v mužské kategorii. Ženy se v základním kole nechali předběhnout Pardubicemi. Ač letos zdráv a celkem ve formě zbyla na mě pouze organizační funkce velitele soutěže. Speakerem byl opět Dušan a komentoval i svoje vlastní pokusy s trojákem. Jelo se samozřejmě na klasický hadice chlapi 3B, ženský 2B, nástřikový terče s elektronickou časomírou. Náběh k platu zkácený na 8 metrů. Štafeta probíhala s předávkou do prostisměru a muži v první dráze měli místo domečku shodně s ženami okno. Ve všech disciplínách mělo každé družstvo dva pokusy a sčítali se lepší časy. Co říci více o letošním memoriálu? Účastníků i diváků bylo poskrovnu, sluníčko nám přálo a až na tu přípravu týden před to bylo doufám že pro všechny takový pohodový zápolení. Díky všem a za rok zase u nás naviděnou.