Sport - muži/ženy

    Dnes 30.5. jsme vyrazili na požární útoky do Starých Jesenčan, který se bežely na 2B. Jeli jsme obhajovat 1.místo a vyhrát zpátky putovní pohár. Celý den lilo a bylo chladno. Závody začaly v půl 11 nástupem kde zástupce našeho teamu Šimon vylosoval 4.místo .Po nástupu jsme se šli pomalinku připravovat a rozběhat a šlo se na věc. Jelikož se časy sčítaly tak jsme si řekli, že první pokus zajistíme což se nám taky povedlo a s časem 19,25s jsme obsadili 1.místo. Druhá byla Bukovina s časem 20,78s a Srch 20,80s. Na druhý pokus jsme lépe namazali naším tajným mazadlem a dali jsme čas 18,75s čímž jsme si definitivně zajitili vítězství.Doufám, že pohár obhájíme i příští rok a budeme všichni spokojeni.

    V neděli 24.5. den po úspěchu našich starších žáku si Čeperka vybojovala ve Starém Mateřově postup do krajského kola i v kategoriích muži, ženy, dorostenci-jednotlivci. Pěkné sportovní zápolení podpořilo i pěkné počasí a tak se bylo občas i na co koukat. Já jsem byl bohužel celé tři dny upíchlý v sále (1x3m) s výpočetní technikou (notebook+kopírka) a tak jsem záhlédl jen několik fragmentů z celého víkendu. Doufejme, že do krajského kola týmy doléčí všechny bolístky a nastoupí v plné síle, protože v Otradově už to bude opravdu zapotřebí, neboť se tam utkáme s týmem, který postoupí do republikového kola.

    Do Slepotic u Moravan jsme vyjeli už v pátek 15.5. před osmnáctou hodinou v nestandardní sestavě. Vlivem nemocí a zranění se na proudech zabydleli Lukášové, troják jsme vypůjčili od kluků ze Slepotic, Bčka běžel jako vždy Páťa, stroj Martin, nalejvačku já a koš Mivan. Přijeli jsme netradičně s předstihem a tak byl čas přizpůsobit se zdejšímu prostředí. Samotná soutěž začala v jednadvacet hodin místního času a skončila před jednou hodinou ranní. Bylo k vidění několik velmi pěkných pokusů, ale i chyb a především domácím štěstí nepřálo. Na vítězství měli rozběhnuto Slepotice B, bohužel však došlo zřejmě pod tlakem vody k přerušení dopravního vedení a veškeré naděje na postup do finále byly ztraceny. Nám se naopak podařilo v prvním kole zaběhnout třetí nejrychlejší čas po Kuněticích a Výsonínu a tak jsme si dali ještě jeden pokus finálový. Ve finále nám to pak s Michalem vzadu tak úplně neklaplo a pomalá nalejvačka nás odsunula až na pátou příčku v celkovém hodnocení. Na prvním místě se s chlapů umístil Výsonín, za nimy Kunětice. Z žen si prvenství nenechaly utéci favoritky z Kunětic, v současnosti nejlepší družstvo pardubického okresu a vlastně i východočeského kraje. Konkrétní časy se jistě brzy objeví na stránkách hasičů ze Slepotic. Soutěž byla po všech stránkách vydařená a příští rok určitě zavítáme zas. Snad už s kompletním týmem a odpovídající mašinou.

    V sobotu 9.5. v 5:05 jsme vyjeli na zahajovací závody Českého poháru do Plzně. Plzeňská stovka probíhá na stanici HZS Košutka s Umělým, bohužel však po nočním mrholení, mokrým povrchem. Výpravy se zúčastnili Tydrychovi, Lukáš Podařil, Zapi, já, Šimon pouze jako fanoušek a řidič Josef. Kromě samotných závodů bylo možné shlédnout i ukázku výstupu do 4 podlažní věže a paralelně probíhaly vedle i požární útoky mladých hasičů. Na zpáteční cestě jsem oslovil naše sporťáky, kteří mi v polospánku odpověděli na otázku. Jaké byly z tvého pohledu tyto závody?

Týda: Nevím, na hovno. Měli tam dobrý pivo.
Mivan: První jsem zajistil na 18,24. Při druhým jsem si šlápnul na hadici.
Lukáš: Tak napiš, vole .... ja nevim! Až na ty mý dva pokusy to bylo dobrý.

    Po tomto vyčerpávajícím rozhovoru definitivně všici usnuly. Výsledky ze závodů najdete na adrese www.stovky.cz. Videozáznam pokud jste nesledovali přímý přenos na Yotiva TV. Joo a Zapi si zaběhl osobní rekord.

    V sobotu 2.5. vyjeli Zapi, Páťa a Lukáš T. hned ráno do Rohovky na stovky, my ostatní jsme zamířili do nedalekých Kunětic na soutěž v PÚ (úzké hadice, 2B a sklopky). Podpořil nás vydatně na trojáku i Máca, který evidentně ze žáků vůbec nic nezapomněl. První útok byl v této sestavě vyloženě zahřívací a poté co jsem včas nezapojil proudnici bylo jasné, že musíme zabrat ve druhém pokusu. Naštěstí přijeli právě včas kluci z Rohovky, kde se jim až na Týdu nevedlo dvarát nejlépe a mohli jsme druhý útok sestavit malinko jinak. Na proudech Lukášové, troják Marcel, já Bčka a Kása, Šupi, Šimon zadek. Tentokrát už to klaplo a i tak jsme se museli spokojit s celkově 6.místem. Soutěž o nejrychlejší nalejvačku, kde jsem klukům dost věřil se tentokrát bohužel nekonala. Tak snad za rok. Pár fotek najdete v galerii na stránkách hasičů z Kunětic tady. Ještě sumarizace z Rohovky. Lukáš Tydrych 18,71s, Patrik 19,62s a sedřená noha a Radek NP. No zdá se, že kluci se dostávaj do formy. Jestli to tak půjde dál tak jedu do Máteřova sám :-D.

    Tak to už snad ani není k smíchu, ale spíš k pláči. Opět se nám podařilo zabloudit, tentokrát cestou do Bludova. A to hned dvakrát. V druhé polovině roku, jakoby se snad s dotacemi roztrhl pytel a silničáři museli utratit všechny peníze, je naše vlast samá objížďka. Nejprve jsme v Chocni odbočili do parku a až po cca 3km podél vlakového koridoru jsme zjistili, že sice asi jedeme do Ústí nad Orlicí (Jarda: "Jedem dobře, viděl jsem ceduli"), ale bohužel po cyklostezce. Další zásek, který už těžko někdy překonáme nastal v Jablonném nad Orlicí. Silnice č.11 byla při výjezdu na Králíky uzavřena a tak jsme jeli objížďkou přes Orličky. Nutno říci že silnice do Orliček lemovaná lavičkami na nás také nepůsobila nejpřesvědčivěji. Z Orliček jsme vystoupali až ke křižovatce se silnicí č.11 a zde jsme chybně odbočili vpravo. Jaké bylo naše překvapení, když jsme po 12km jizdy přijeli ze směru zákazu jízdy do Jablonného k benzince odkud jsme vyjížděli. Přesto jsme do Bludova dobloudili a nutno říci, že na sto metrech dráhy jsme pak již takové problémy s orientací neměli. Jakéže to tedy bylo na našich posledních stovkařských závodech v tomto roce v Bludově na Šumpersku?

    V sobotu 6.9. jsme si museli do Borovan v jižních čechách hodně přivstat, neboť nás čekala přes 200km dlouhá cesta na poslední díl seriálu Českého poháru Borovanská stovka. Řízení a volbu trasy si naštěstí vzal na starosti Josef a tak jsme měli alespoň jistotu, že dojedem a že dojedem včas. A taky že jo. Na fotbalové hřiště v Borovanech jsme dojeli ještě v okamžiku kdy dobíhal závod na 60m dětí. To nám ale nevadilo a čas jsme využili k aklimatizaci. Přeci jen na jihu bylo výrazně tepleji než u nás na pardubicku. Téměř tropické vedro nás nutilo ukrývat se pod stany a nezanedbávat pitný režim. Po individuálních trénincích jsme pak už nastoupili na dráhu s písčito-kamenitého povrchu abychom zabojovali.

    Na "Polabské stovkování" do Pískové Lhoty jsme se poslední prázdninový den vydali jen já, Mivan, Jarda a Zapi. Byly jsme zvědaví na nový umělý povrch a chtěli jsme si ještě před zimní dřinou užít jedny z posledních závodů tohoto roku. Cestou tam jsme bohužel byly u Dlouhopolska svědky autonehody, která vypadala hrozivě, ale naštěstí se obešla bez vážnějších zranění a mohli jsme brzy pokračovat. Ve stejný den probíhaly i závody v Brně a tak jsme v Pískovce neviděli některá esa požárního sportu. Nicméně si myslím, že i díky tomu, byly tyhle závody takový pohodový a k vidění byly hodně dobrý rozběhy. Konkrétně naše výprava reprezentovala takto. Zahájil jsem v prvním rozběhu s časem 20,07s a ve druhém ještě vylepšil na osobní rekord 19,48s. Michal Tydrych si postupně pěti rozběhy doběhl pro celkové 3. místo v kategorii dorost (super) a osobním rekordem a nejlepším časem kterýho kdy jakej čeperák dosáhl 17,28s nám opět ukázal, že když se opravdu chce, tak to jde. Jarda Udržal zaběhl rovných 19,00s a risk v druhém pokusu na trojáku mu bohužel nevyšel takže NP. Zapi, který je jinak expertem na kladinu se opět v Pískovce brutálně rozsekal při seběhu prakticky na tom samém místě co loni (to už nemůže být náhoda). Přestože tentokrát dopadl na zem o něco lépe, do druhého pokusu raději nenastoupil a regeneroval pohmožděné svalstvo. Závody byly na úrovni a i počasí přálo a tak to vidím, že za rok pojedem zas. Tentokráte si už ale Zapiho pád z kladiny určitě natočíme! :-) Výsledky ke stažení adrese http://www.dh.cz/Souteze/Polabske_stovkovani_2008/

    V sobotu 23.08. po druhé hodině ranní se naše kočující společnost ocitla na koupališti ve Slepoticích. Stavbu stanů za vydatného deště a po tmě ne každý zvládnul a tak není divu, že za sobotního úsvitu bylo možné zahlédnout Čeperáky a Čeperandy jak dospávají poblíž bazénu, či v nedaleké Avii, někteří jen tak bloumali kolem po probdělé noci a další už obsazovali lavičky u otvírajících se stánků. Přímo z centra zdravého spaní v Chrudimi jsem pak už dorazil jen já s Lenkou a vyspalí do růžova jsme přijeli podpořit naše závodníky. Závody ve Slepoticích navázali kvalitou na předchozí ročník a opět nezbývá než je hodnotit jako po všech stránkách nejlepší závody v požárním útoku tohoto roku. Závodit se začalo hodinu po poledni. Kluci si útok zaběhli hned 5x (1x PS12, 1x základní kolo, 2x vyřazovací rozběh a 1x o 1. až 3.místo) a holky 2x (1x PS12, 1x základní kolo). V disciplíně požární útok na neupravenou PS12 zapůjčenou od kluků ze Slepotic jsme nenašli přemožitele a odměnou za 1.místo nám byla prasečí hlava. Holky obsadili v součtu 4.místo z osmi soutěžních družstev a je škoda, že jim ta voda nejde na proudy rychleji. Z žen vyhráli nepřekonatelné Kunětice, které přijeli na poslední chvíli přímo ze závodů Východočeské ligy. Z můžů byl celkově nejrychlejší Výsonín, který dlouhodobě potvrzuje své kvality a kvality svého stroje. Neplatným pokusem nám pak Kunětice přenechali pěkné 2.místo s časem 20.19s. Kompletní výsledky je možné shlédnou přímo na stránkách SDH Slepotice. Tak snad zase za rok ve Slepoticích.

    Páteční výjezd na noční útoky do Seče u Chrudimi 22.08. byl malinko komplikovanější. Nakonec jsme to ale zvládli a tak se mohlo naše družstvo kluků a družstvo žen poprat od 20:00 s ostatnímy týmy o pěkné umístění. Ještě před začátkem soutěže jsme Sečským dobrákům omrkli nového MANa a zkonzumovali něco masa. Jako první šli do boje holky a předvedli, že umí dokončit v rozumným čase i za sníženého osvětlení. Bohužel chyběla rychlost a větší souhra a tak pouze 13.místo. Třičtvrtě hodiny po půlnoci se do útoku rozeběhli kluci a časem 29,87s vybojovali 6. místo. Soutěže se účastnilo 16 družstev žen a 45 družstev mužů. Heč vyhráli jsme Seč si tentokráte mohlo říci družstvo kluků z SDH Blatno a holek z SDH Lukavice. Po ukončení soutěže hluboko po půlnoci se naše družstva přesunula přímo do Slepotic na další závody.

    V sobotu 9.8. odpoledne jsme se rozjeli na večerní stovky do Kamence. Výprava byla početná. Kromě dorosteneckého družstva, které mělo v úmyslu běžet druhý den i soutěže v PÚ s námi vyjela i naše bývalá dorostenecká hvězda Lukáš, dále holky Veronika, Sabča, Káťa no a s mírným zpožděním jsem dorazil i já. Rozběhy holek jsem sice prošvihl, ale máme k dispozici záznam na Yotiva TV, stejně tak rozběhy kluků, které jsou archivovány zde. Výsledky závodů jsou ke stažení na stránkách obce Kamenec u Poličky. Velkou smůlou byl pád Lukáše z kladiny, naopak potěšil postup Mivana, Zapiho a Jarina do postupující 60tky. Závody končili po půlnoci a mohli jsme se tedy připravit na ranní útoky. Přípravu pojal každý po svém. Někteří v Kozlovně do rána rozebírali taktiku, někteří šli spát.

    Sobota 2.8. časně ráno a zase je tu Turnovské mondo. Pro mě to začalo už den předtím rychlokurzem řízení, neboť jsme jeli osobním autem, které laskavě zapůjčil Radek. Bohužel se jednalo o Ford Siera diesel bez automatu a tak jsem musel oprášit svoje znalosti z autoškoly ohledně řazení. V pátek večer jsem přijel autem do Čeperky, nabral věci na hřišti a je tu první (naštěstí i poslední) zařazení rychlosti bez spojky, ajajajajaj. Místo abych se na cestu pořádně vyspal a posilnil, dal jsem si dietku a do rána ještě mlátil do počítače. Plánovaný odjezd v 5:40 se malinko protáhl vzhledem k mým pracovním povinnostem, ale nakonec jsme vyrazili v sestavě navigátor Zapi, mechanik Jarda, užitečná zátěž Mivan, sporťák Šimon no a já jako takovej řidič.

    Kolšovský Shock pohár, tak tyhle závody byly alespoň pro mne něčím naprosto unikátní. Vstávat už před pátou a cestovat vlakem s plnou výbavou na Moravu se v neděli 13.7. odvážil jenom Zapi, Jarouš a já. EC nás dovezlo do Zábřehu na Moravě, kde jsme stihly přípoj do Postřelmova a odtud autobus na rozcestí pod Kolšovem. Cestou do mírného svahu nás předjelo auto kluků ze Širokého Dolu, ale už jsme si tak nějak zvykly, že jsou většinou před námi a tak jsme se kously a stoupaly dále. V Kolšově nám naštěstí přátelský domorodec poradil zkratku podél lesa, za což jsme byly, když jsme uviděly z kopce pod lesem silnici, vděční. Za krátko už jsme scházely lesem k místu, kde se závody pořádaly.

    V sobotu 12.7. jsme v ranních hodinách vyrazili v sestavě Michal Tydrych, Radek Zapletal, Jarda Udržal, Šimon Lang, já a řidič Láďa Tydrych s naší Avii směr Kvasiny ná závody Českého poháru v běhu na 100 metrů překážek. Náš Aviatik si razil jistě cestu letním vzduchem až do Solnice, kde jsme malinko zaváhali a museli se zeptat na směr místních. Po příjezdu registrace, po registraci krátké rozběhání a šli jsme na to. Někteří naši kluci se bez treter trochu trápili. Korunu tomu nasadil Zapi, který bariéru v prvním pokusu prostě oběhl. Kompletní výsledky lze stáhnout na adrese http://www.obec-kamenec.cz/serial/kvasiny/kvasiny.htm, zde jen uvedu naše časy v pořadí od nejlepšího. Jarda 19,93 a NP, Šimon 21,23 a 20,18, Zapi NP a 20,36, já 21,32 a 20,60, Mívan 34,92 a NP. Závody lze shlédnout i z archivu internetové televize Yotiva TV na adrese http://yotiva.tv/Video.aspx?Id=49. Hned po odběhání jsme museli vyrazit na cestu domů, neboť jsme hned druhý den měli v plánu stovky v Kolšově, ale o tom až jindy.

    V sobotu 28.6. na sportovním areálu v Čeperce odstartoval již 32. ročník této vzpomínkové soutěže mužů a žen v disciplínách požárního sportu 4x100 metrů a požární útok. I letos jsme soutěž o nejrychlejší útok "O pohár Jiřího Venigera" osamostatnili a probíhala až v odpoledních hodinách. Při nízkém počtu závodících se nám podařilo troufám si říci že bez problémů udržet vítězství v mužské kategorii. Ženy se v základním kole nechali předběhnout Pardubicemi. Ač letos zdráv a celkem ve formě zbyla na mě pouze organizační funkce velitele soutěže. Speakerem byl opět Dušan a komentoval i svoje vlastní pokusy s trojákem. Jelo se samozřejmě na klasický hadice chlapi 3B, ženský 2B, nástřikový terče s elektronickou časomírou. Náběh k platu zkácený na 8 metrů. Štafeta probíhala s předávkou do prostisměru a muži v první dráze měli místo domečku shodně s ženami okno. Ve všech disciplínách mělo každé družstvo dva pokusy a sčítali se lepší časy. Co říci více o letošním memoriálu? Účastníků i diváků bylo poskrovnu, sluníčko nám přálo a až na tu přípravu týden před to bylo doufám že pro všechny takový pohodový zápolení. Díky všem a za rok zase u nás naviděnou.

    Právě jsem se vrátil z kraje .... a byla to podívaná. Alespoň co se sportovních výkonů týče. Sportovní zápolení se odehrálo v Novém Městě nad Metují v sobotu 21.6.. Organizace opět malinko pokulhávala a docházelo k prostojům hlavně ráno, kdy se čekalo na přidělení startovních čísel a soupisku startujících. Opět byl sloučen královehradecký a pardubický kraj a opět na umělém povrchu na stadionu gen. Klapálka. Samotné discipliny měly celkem spád i proto, že se jelo na čtyřech drahách, dvě mužské a dvě ženské. Za nás startoval Dušan Jičínský, Lukáš Tydrych, Lukáš Podařil, Michal Tydrych, Jarda Udržal, Radek Zapletal, Patrik Antolík, Šimon Lang a Martin Kasík.

    Poslední květnový víkend se naše družstvo dorostenců za slunného počasí vypravilo do Starých Jesenčan kde se konali závody v požárním útoku na 2B a sklopné terče. Soutěž se jela na dva pokusy s tím, že se pokusy sčítali. To malinko ubralo na atraktivitě závodů, protože všechna družstva musela oba své pokusy běžet na jistotu, ale i přesto jsme viděli pěkné závody. Závody proběhli na trati, která nebyla zrovna ideální a na časech se to projevilo. Po našem prvním pokusu se časomíra zastavila na čase 19,25s což byl po prvních pokusech první čas soutěže s náskokem necelých 4s na druhé Slepotice s časem 23,08s. Druhé pokusy se odehrály v podobném duchu jako ty první a celkový součtem 38,5s jsme obsadili jasné první místo.

    Přesně jeden den po úspěchu našich starších žáků v Dřítči jsme si na tom samém místě vybojovali postup do krajského kola v požárním sportu i v kategoriích dorostenci, muži a dvojboj. Škoda, že se nepodařilo dát dohromady i tým žen a dorostenek, tak snad za rok. Postup byl očekávaný a mohli jej zhatit pouze horké hlavy našich závodníků a že toho dne byl hic. Do dalšího kola, které se uskuteční 21.6. a 22.6. v Novém Městě nad Metují tedy kromě týmů postupují i dvojbojařky Katka Mikulová z 1. místa, Lenka Šromová ze 2. místa a Jakub Dušek z 1. místa.

    Druhý víkend v květnu se naše velká výprava vydala na dalekou cestu která končila v Plzni kde se v sobotu konal Český pohár Velkopopovického Kozla a v neděli memoriál Vendulky Fránové. Byli to tento rok už třetí závody v běhu na 100m překážek a od celého týmu se čekali v pěkném počasí, pěkné výsledky. Navzdory tomu se nám sobota moc nevydařila, těžko hledat chybu, možná dlouhá namáhavá cesta, možná něco jiného, těžko říct. Ze sobotního závodu jsme si tedy odvezli né zrovna přesvědčivé výsledky já 18,17s (druhý pokus jsem zkusil a bohužel to nevyšlo, ztroskotal jsem na rozdělovači), Radek Zapletal 18,73s (po nevydařeném prvním pokusu musel zajišťovat a dopadlo to jak to dopadlo), Lang Šimon 19,78s čímž nás všechny příjemně překvapil a zasloužil si po závodě velkou pochvalu. Další od nás běželi Martin Kasík, Kuba Strakoš a Jarda Udržal, kterým se bohužel pokusy moc nevydařily a časy vysoko nad 20s se umístili hluboko ve startovním poli.

    Ve čtvrtek na prvního máje jsme se s klukama (Michal T., Lukáš T., Páťa, Zapi, Jarin, Šimon a Kuba) vypravili do Pacova na druhý ročník soutěže v běhu na 100m přes překážky Rohovecké stovkování. Odjezd směr Pelhřimov v 7:45 jsme malinko předsadili a tak jsme si na zahájení soutěže ještě museli počkat. Což zas tak nevadilo, protože počasí nebylo nejhorší a tak jsme mohli ještě trochu potrénovat na kvalitním polytanovém povrchu. Podmínky pro podání nejlepšího výkonu byly optimální, kvalitní povrch, solidní překážky (alespoň v jedné dráze), slabý vítr do zad. Bohužel až na bývalou dorosteneckou hvězdu Lukáše, nikdo výrazně nepřekvapil a podali jsme pouze standardní výkony.