V pátém patře paneláku hoří. Přiřítí se dobrovolný požárnický sbor, vytáhnou žebřík a první požárník s hadicí po něm vyběhne nahoru k oknu, kde hoří, podívá se do něj a... začne se strašně smát, spadne ze žebříku a zabije se. Náčelník okamžitě pošle nahoru dalšího muže, ten se podívá do okna, začne se strašně smát, spadne a zabije se. Další vyběhne a zase. A další...
Když zbyde už jen náčelník, polkne, popadne hadici, vyšplhá k oknu, podívá se do něj, začne se šíleně chechtat, spadne a pádem na mrtvá těla svých předchůdců se vážně zraní. Je okamžitě odvezen do nemocnice, uložen na jednotku intenzivní péče a tým doktorů se ho snaží zachránit. Nakonec se jim to podaří a zraněný je mimo nebezpečí. Vzápětí ho navštíví kriminální policie: „Potřebovali bychom se vás na něco zeptat. U toho domu došlo k hromadnému úmrtí několika lidí, mohl byste nám říci, co jste v tom okně viděl?”
Zraněný požárník se na ně podívá, začne se strašně chechtat a umře.
Těch 100 metrů je rok od roku delších. 